Slaňovací osma Eight

Slaňovací osma je prostředek používaný v Horolezectví pro slaňování na jednoduchém nebo zdvojeném laně. Používá také k jištění, v poslední době je stále více nahrazována novějšími jisticími prostředky. Slaňovací osma funguje na podobném principu jako pásová_brzda. Lano je vedeno přes osmu tak, aby relativně malou silou bylo možno vyvozovat a regulovat relativně větší brzdnou sílu.

Při delších a rychlejších slaněních se osma zahřívá – třením lana se vytváří teplo. Slaňovací osma lano nemůže přetavit - nemá k tomu dostatečnou tepelnou kapacitu, ale může se spálit slaňující při snímání osmy z lana po dokončeném slanění. Někteří výrobci opatřují proto osmu držátkem potaženým teflonem.

Význam osmy jako kdysi jediného prostředku pro slaňování a jištění v současné době poklesl, ale stále má svůj význam. S osmou lze snadněji jistit na starých ztvrdlých lanech, nebo lanech s boulovatým a hýbajícím se opletem. Podobně jako u tzv. kyblíků nemá dostatečnou brzdicí sílu při tahu lana přímo dolů, proto je třeba aby ze stanoviště šlo lano k prvolezci alespoň přes jedno postupové jištění, i když přece jen v tomto případě brzdí víc, než kyblíky. Osma se používá na jištění při závodech v lezení na obtížnost, protože dovoluje nejrychlejší a nejhladší podávání lana.

Vynálezcem slaňovací osmy je německý horolezec Prof. Max Frimmer, který si její skicu namaloval do svého deníku 1. 10. 1943 (zdokladováno v Horolezeckém muzeu v Mnichově). Až v roce 1965 byla slaňovací osma podle jeho návrhu poprvé vyráběna a prodávána firmou Sport-Schuster. V USA začala slaňovací osmy později sériově vyrábět firma CMI.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Slaňovací osma ve Wikimedia Commons
• Slaňovací brzda
• Slaňování

• Slaňovací osma