Akutní horská nemoc
Akutní horská nemoc (zkratka AHN, anglicky AMS - Acute Mountain Sickness, také Altitude sickness) je komplex symptomů vyskytujících se u člověka ve velkých výškách, způsobený je nedostatkem kyslíku.
Může postihnout každého, kdo se pohybuje ve vyšších nadmořských výškách, kde je nižší atmosférický_tlak. Týká se to především letců a horolezců. Protiopatřením je Aklimatizace nebo vdechování kyslíku z kyslíkové láhve.
Ve většině případů je AHN závislá na rychlosti výstupu. Může se projevit již ve výšce kolem 3 000 m. Akutní horské nemoci lze předejít dostatečnou aklimatizací, pomalým výstupem (300 - 500 výškových metrů za jeden den a noc, po 1000 metrech se doporučuje udělat den pauzu) a věnování pozornosti prvním příznaků. V případě přetrvávajících problémů je nutné ihned zahájit sestup do nižších poloh. Při podcenění Akutní horské nemoci hrozí Vysokohorský otok plic nebo Vysokohorský otok mozku a následná smrt.
Typické příznaky AHN
- nechutenství, zvracení
- nespavost
- únava nebo slabost
- nejistota
- malátnost
- vrávoravá chůze
- časté močení — doplňovat tekutiny — riziko dehydratace neboť se ztrácí pocit žízně!
- nad 7000 metrů nad mořem změny vědomí, ztráta soudnosti